V začátku I.čtvrtiny na mnohem vyšší soupeřky platila zatažená zóna 2/3, díky které nedaly ani bod! A protože naše 4 neúspěšné! trestné hody se také nemohly počítat, byl skutečně stav ještě v 5. minutě 0:0

Během dvou minut však soupeř vsítil tři koše, přidal šestku a jednu trojku a prohrávali jsme o 7. V tu chvíli jsem si bral "tajm" ke změně stylu obrany. Osobní obrana po celém hřišti a zónový press na útočné polovině měly přinést změnu nepříznivého stavu. Bohužel se tak nestalo. Druhá i třetí čtvrtina skončily v náš neprospěch, v polovině už jsme prohrávali o 20 bodů. Pomocí presujících hráček se dařilo narušit rozehrávku soupeře, avšak osobní obrana přece jen dávala větší možnost soupeřkám ke střelbě. Zvláště hráčka č.8 s trojkovými a hráčka č.11 s dvoubodovými koši udržovaly trvalý náskok soupeřek. Odpovědí trenéra byl přechod zpět ke stažené zóně 2/3 a v poslední čtvrtině pak k zóně 3/2. V závěru utkání, kdy soupeř zvolnil, naše Juniorky naopak zrychlily a poslední čtvrtinu vyhrály nádherným výkonem 15:14.

Pochvala patří Lence, která se stala naší nej hráčkou zápasu. Pochvala patří rozhodně také Dáje a Makče za bojovnost, Lucce pak za výkon v obraně. Škoda, že se nepřidaly Šárka, Monika a Iveta, které zaostaly za svými obvyklými výkony.

VŠTJ Stavební fakulta byl zřejmě jedním z těžších soupeřů. Avšak poslední čtvrtina svědčí o tom, že i proti takovémuto soupeři jsme schopni uhrát vyrovnanou partii a že se nemusí v žádném případě naplnit moje obavy z konce léta, jak uspějeme v soutěži I. třídy. Děkuju všem za odvedený výkon.