Ani vlastní zápas mnoho klidu nepřidal, zvlášť, když se první čtvrtina nevyvíjela v očekávání jasného vedení oproti pomalému a technicky jednoznačně horšímu soupeři. Mírný bodový náskok se koncem 1Q ztenčil na pouhý jeden bod a tak trenér musel povolat našeho šestého hráče "čuníka". Jeho vliv se ihned projevil, avšak nervozitu z hráček a trenéra, obávajícího se celou dobu o výsledek utkání, nesňal. V polovině utkání naše hráčky s přehledem vedly, přesto byl zápas poznamenán řadou nepřesností v zakončení, chyběla i přesná střelba. Na již tradičně kluzkém povrchu, v malé tělocvičně se střelecky trápila Martina, ostatní hráčky s despektem proti vyššímu, ale pomalému soupeři dávaly přednost střelbě před individuálními akcemi.
Po poločase se konečně zápas začal vyvíjet v náš prospěch. Vlastní herní styl spočívající v přesně aktivně hraném presingu, následovaném okamžitým přechodem do útoku, vedl k tomu, že se veškeré dění odehrávalo na půlce soupeře. Mimořádně se povedla třetí čtvrtina, ve které zdecimovaný soupeř dokázal dát první dva body až v 7.minutě. Stále však nebylo vyhráno. Mnoho získaných balonů a vynucených chyb soupeře končilo ukvapeně a s nejistotou pod soupeřovým košem bez bodového zisku.
Klid, sebejistota, přesná koncovka, komunikativní a herně tvůrčí osobnost týmu je to, co ještě našim hráčkám chybí. Avšak za předvedený výkon všem hráčkám, a to říkám s plnou odpovědností, patří poděkování. Za představenou vůli a chuť, se kterou dokázaly bojovat za vítězství proti početnému soupeři. Poděkovat opět i za disciplinovanost, která se projevuje v několika posledních zápasech.
V herním projevu byl jasně znát vliv právě uplynulého soustředění, snaha několika dní slavila úspěch. I když se natrénované signály nemohly všechny projevit v malém prostoru malé tělocvičny, byly vidět některé velké kousky. Možná zbytečně pozdě sáhl trenér ke konci zápasu po uklidnění, ke stažení aktivní presingové obrany do standardní zóny 3/2, kterou jsme ostatně hráli celý zápas a na soupeře platila. Proti zóně, kromě několika úspěšných střel z dálky, nedokázal adekvátně odpovědět. Možná zbytečně moc se bál trenér o výsledek, vždyť v závěru jsme vedli o více než 30 bodů. Možná to byl důsledek nervózních situací celého zápasu, ať už to byl nejistý začátek s omezeným počtem hráček a omezeným počtem možných osobních chyb, ať už to bylo mnoho neproměněných šancí, či opětovných nesporných pochybení rozhodčích, které vyústili až ve slovní přestřelku mezi trenéry. Možná.... Jisté zavinění spatřuji i v tom, že za těchto omezených podmínek v této tělocvičně nemá trenér nezbytný přehled o bodovém a časovém vývoji utkání. Tento zápas je za námi a přeji nám tu radost, která nám po zásluze za vítězství náleží. Poděkování patří i Alešovi za pomoc a podporu.
V tomto místě bych jej požádal o stanovení statistiky a doplnění tohoto komentáře o svůj úsudek, protože i přesto, že jsem si zápis ofotil, záznam je nečitelný, takže hodnocení tohoto zápasu jsem udělal z hlavy, podle nejlepšího svědomí a vědomí.
