Zase dlouho přemýšlím, co napsat k tomuto zápasu. Těžko cokoliv dodat, co byste nevěděly, nebo co ještě nebylo řečeno. Zápas jsme projeli. Bylo nás vyjímečně málomálo. Zase byly vysoké. Nedařila se vůbecvůbec střelba. Nedařilo se snad nikomunikomu. Neúspěch se dostavil i v jinak úspěšných šestkách. Vždyť co jste se jich již naházely! A výsledek šestek? 12/3 !!! Doma! Ani obvyklé omluvy - nejsme zvyklí, nemohly zabrat.

Chyběla Lucka. Chyběla Lenka. Pro Lucku mám pochopení a chápu. Pro Lenku mám taky pochopení, ale nechápu.

Hráčky na hřišti si to hořce prožily, pro ostatní informace, že víc se s tím asi dělat nedalo. Nechyběla chuť, ale odvaha. Obrana dobrá, v útoku málo bodů, chtělo to trochu štěstí a půl metru k dobru pro střelbu. Ten kousek nám soupeřky nedaly a tak jsme couvali až mimo klidné střelecké pozice. Pravda je že nás potrápily opět velkou výškovou převahou a navíc bez Lucky jsme neměli ani doskoky. Soupeřův náskok narůstal postupně, podle výsledků ve čtvrtinách se nedá některá označit jako rozdílná od těch ostatních. V některých momentech zápasu se dalo říct, na jejich dva koše náš jeden a čtyři marné útoky.

Ješte bych se chtěl zmínit o chování soupeřek a náladách v našem družstvu. Jakékoliv reakce na neférovost, hrubost a sprostotu herního i verbálního projevu soupeřek jsou neadekvátní. Musíte se soustředit jen a jen na hru i když s takovýmto ufňukaným a neférovým soupeřem vaše Rudo před očima svým způsobem chápu. Ale mnohokrát jsme si již řekli, tudy cesta za výhrou určitě nevede.