Obrana celkem držela (s vyjímkou několika doskoků a laciných trojek), ale v útoku jsme nepředvedli vůbec nic. Opakovala se křeč ze závěru zápasu s Radotínem. Přidali jsme navíc snahu urvat to každý sám za sebe a ve výsledku jsme se nedokázali prosadit vůbec.
Zápas to byl k nekoukání, hráli jsme podle vzorce "jeden proti třem" a divili se, že rozhodčí nepíská. Prostě naivní klukovský basket bez efektu (a bez přihrávky...), takový jalový odvar ze streetu.
Ocitli jsme se pod dekou, nezbývá než se koncentrovat na papírově silnou Aritmu a vytlačit z hlavy myšlenky na jakýkoli profesorský basketbal. Včera jsme takhle chtěli vyučovat studenty MatFyzu, ale žáci byli lepší než učitelé.
Mates




