Do duelu jsme vstoupili skvěle. Vycházela nám útočná hra a neměli jsme problémy v obraně, ačkoli soupeř disponoval několika vzrostlými hráčkami a měl výškovou převahu. Bez potíží jsme přecházeli do útoku a využívali pivotmanky, které soupeřky jistě přehrávaly. K obranné hře nebylo v první půli téměř co vytknout – zkušené odstupovaní ze slabé strany, přebírání po clonách a jisté doskoky. To vše vedlo k poločasovému vedení o 4 body.

Do druhé půle na nás soupeř nastoupil s pressingem po celém hřišti, z čehož vyplynulo několik chyb při rozehrávce, příliš ustrašená hra v útoku a obdržení snadných košů z brejků. Odešla nám střelba z dálky a přestali jsme vyžívat pivotmanky. Zkrátka přestali jsme hrát svou hru a nechali si vnutit hru soupeře. V samém závěru utkání jsme několikrát nedokázali ubránit a doskočit pod vlastním košem. Poté už ani naše úspěšné zakončení v útoku vlastně nic neřešilo. Proto takový konečný výsledek – prohra o 11 bodů.

I přes šestou prohru v sezóně musím holky pochválit za předvedenou hru, bojovnost a kolektivní pojetí. Výborně naskočila do družstva po měsíčním lázeňském pobytu Sýkorka. Stabilně výborně zahrály Bára a Kačka. Rozehrávku skvěle dirigovala Šárka, která odehrála celý zápas! Pod košem dobře zahrály Lucka s Janou. Ty měly těžkou práci, protože soupeřky byly vyšší. Prohra jde lehce na vrub zastupujícího trenéra. Vidím to jasně: kdyby bývala byla Honza, určitě jsme vyhráli! Á propos, příště, až Honza bude, už jistojistě vyhrajeme!!!