První tři čtvrtiny jsme se přizpůsobili pomalé hře soupeře, ten ovšem je na takovýto způsob hry zvyklý a dokáže z něho vytěžit maximum. Naše pomalá rozehrávka nám nenabízela žádné jednoduché pozice ke skórování, útočný doskok nebyl téměř žádný. V obraně jsme zkoušeli nejprve osobní obranu, ta ovšem v úvodu utkání byla pod vlivem pomalé hry soupeře ospalá a změna do zóny také nepřinesla požadovanou aktivitu z naší strany.

Klíčem k úspěchu v tomto zápase bylo ubránit nejlepšího střelce soupeřů Fejka, který byť neoplývá přilišnou rychlostí, zato neobyčeně přenosnou střelbou. Toto se v prvních 3 čtvrtinách Alešovi příliš nedařilo, a když paradoxně soupeř "netakticky" Aleše před závěrečnou čtvrtinou vyfauloval, jak se později ukázalo, pohřbil si tím veškteré naděje na vítězství.

Do závěrečné čtvrtiny jsme nastupovali se 7 bodovou ztrátou, ale návratem ke SVÉ hře jsme soupeře dotáhli a několika přesnými trojkami Petra a podkošovým důrazem Vládi a Tomáše jsme si v závěrečné čtvrtině vytvořili dostatečný náskok k dohrání zápasu.

Možná jsme si za předvedené 3 čtvrtiny zápasu vyhrát ani nezasloužili, ale za excelentní 4.čtvrtinu (36:17) zaslouží pochvalu všech 6 hráčů, včele s Petrunou, který svými 3 trojkami v důležité fázi čtvrtiny přispěl zřejmě nejvíce.