Páteční zápas skončil infarktovou výhrou o jeden bod, což jednak dokazuje parádní bojovnost v závěru zápasu, ale i neúspěch v předchozích čtvrtkách, kdy padla spousta dobrých šancí pod stůl. Nahrálo nám i poranění jedné z nejproduktivnějších soupeřek, ale výsledek přesto neodpovídá našim možnostem.

Obzvláštní pochvalu si zaslouží nemocná Péťa, která přispěla alespoň v druhé polovině zápasu. Celkem se střelecky z klasické podkošové pozice dařilo Ditě, ale bohužel třeba spousta divokých Bářiných nájezdů do bedny skončila neúspěchem. Dost vlažná byla rozehrávka, kdy nám několikrát z nepozornosti sebraly balón. Rychlé protiútoky ale vypadaly zase přesvědčivě. Obrana pokulhávala hlavně při přebírání hráček na rozehrávce a při doskocích, ale beru v úvahu výšku a konstituci jejich dlouhé hráčky.

Celkově jsme ale zase působily jako sevřený kolektiv, nasazení a chuť vyhrát tam rozhodně byla a snad se nám začne střelecky dařit.