Trápení dolnopočernických Lachlam pokračuje dále. Účast na trénincích nasvědčovala tomu, že s fyzickými silami na tom nebudeme nejlépe. Soupeřky však přijely v pěti a zdálo se, že je v devíti musíme jasně uběhat.

Utkání moc basketbalové krásy nepřineslo. Z počátku jsme se nemohly prosadit, 0 na ukazateli skóre se u domácích měnila až v SEDMÉ(!) minutě první čtvrtky. Soupeřky si stihly mezitím vybudovat slušný náskok, který jsme se snažily po většinu zápasu dotahovat. Podařilo se to až na rozdíl čtyř bodů. Pak ale přišel, pro mě klíčový, okamžik, kdy jsme se trojkou v poslední vteřině čtyřiadvacetivteřinového limitu nedostali na rozdíl jednoho bodu a od té chvíle si soupeřky své vedení pohlídaly. Spousta nepřesností, ztrát, váznoucí přihrávka, marných nájezdů, nepřesné střelby a hlavně nedostatečného důrazu zejména pod vlastním košem nás sráželo stále níž.

Řekli jsme si po zápase, kde byly hlavní chyby. Věřím, že pokud bude od většiny hráček chuť naší nepříznivou bilanci zápasů změnit a podpoří se dostatečnou účastí a zapojením na trénincích, pak to přinese své ovoce. Hrajeme stále basket hlavně pro zábavu, ale to neznamená že bychom nechtěli vyhrávat, jak vy hráčky, tak my trenéři ;-)

PS: Každá za sebe si prohlédněte technický zápis a zkuste si říci, co byste mohly udělat lépe. Pochválit se dá opravdu jen Monča, ale to je málo...