Slovem kauče; klukům z Jets jsme měli hodně co vracet - prohra v prodloužení v zápase, kdy jsme dlouho vedli, byla loni dost zbytečná. Začali jsme opatrně, snažili jsme se využívat pohyblivosti Petra a do druhé půlky jsme šli s mírným náskokem.

Třetí čtvrka a část té poslední nám moc nevyšla. Nejprve jsme ztratili dvanáctibodové vedení a dvě a půl minutu před koncem dokonce prohrávali o sedm bodů. Soupeř se rozstřílel a my jsme hráli (zejména v obraně) dost naivně, nepřebírali jsme jednoduché clony na střelce a propadali v doskoku.

Závěr zápasu byl ale o úplně jiném počernickém týmu sokolíků - zapresovali jsme, Miro trefil trojku, Petr proměnil důližité šestky a rázem jsme dotáhli. Závěr už byl náš, zkušeně jsme si to pohlídali.

Obrat se nám povedl hlavně díky naší bojovnosti, vůli a taky trochu štěstí. Za to, že jsme nerezignovali a šli do toho s odhavou "ještě to otočit", patří všem velký díky a pochvala!

Mates