V předposledním utkání letošní sezóny jsme si již počtvrté poměřili síly s basketbalistkami z Děčína. K naší nelibosti jsme ale ani tentokrát nenastoupili v ideální sestavě, což se projevovalo již od prvních minut.

V úvodu jsme se snažili prezentovat zónovou obranou, která však nevycházela dle představ. Aktivita předních obránkyň nestačila na odvrácení úspěšných střel soupeře. Mizerné byly rovněž obranné doskoky, kdy naše pivotky bez boje pouštěly soupeře do území bedny, odkud si vyšší sok hravě poradil s podkošovým zakončenčením. Q1 15:22

Druhá čtvrtina přinesla zlepšení. Začala se dařit útočná fáze, kde jsme soupeři nasázeli slušné množství košů a jeho náskok tak stáhli na rozdíl dvou bodů. Q2 34:36

Ve třetím kvartálu hry nás již dostihla únava. Ofenzíva byla z naší strany čím dál méně nebezpečná a sil nebylo nazbyt ani v obraně. Tým Děčína si tak mohl navýšit bodový náskok a zničit naše šance na zdramatizování zápasu. Q3 44:60

Navzdory pár nadějným pokusům o comeback se závěrečné drama nekonalo a děčínské basketbalistky dotáhly své vedení do vítězného konce.

Vzhledem k naší sestavě podaly holky statečný výkon, avšak nejčastější chyby, které byly k vidění v podobě špatných přihrávek, nepramenily z únavy, ale z naší nedůslednosti. Tým Děčína je z důvodu své těsné obrany nepříjemným soupeřem, který nás dokáže dostat pod tlak a donutit k chybám, ale jak bylo řečeno, největší procento chyb pramenilo z našich hlav, nedůslednosti a občasné odevzdanosti, kterou bych zvláště od zkušenějších hráček nečekala. Nejvíce mě mrzí fakt, že na holkách nebyla ani ve světlých pasážích vidět chuť hrát. Doufám, že se jednalo jen o výjimečný stav a že příští týden uvidím dolnopočernické Žirafy opět plné chuti a nasazení.