Nástup do utkání jsme měli velice slušný, dařilo se střelecky, zejména vlivem toho, že soupeř bránil zónovou obranu, kterou jsme celkem lehce překonávali přesnou střelbou ze střední a dlouhé vzdálenosti. V této a druhé čtvrtině jsme si vybudovali až dvacetibodový náskok. Naše osobní obrana v první polovině zápasu nebyla špatná, kromě jednoho hráče - Jakuba Šeby, který nás trochu zlobil svým pohybem, jsme soupeře měli pod kontrolou.
Bohužel z našeho klidu nás vyvedl druhý poločas, ve kterém soupeř začal hrát aktivní osobní obranu a my jsme nebyli sto se proti soupeři v útoku prosadit. Naše nepřipravené střelecké pokusy končily v rukou soupeře a z protiútkou soupeř nemilosrdně trestal. Obrana v této části hry již nebyla tak precizní a soupeř toho dokázal plně využít. Výsledkem našeho počínaní bylo to, že minutu před koncem zápasu jsme za stavu 71:70 vedli o jeden jediný bod a soupeř byl v té chvili psychicky nahoře.
Naštěstí se nám podařilo střelit hned po tajmu koš ze hry, na který soupeř dokázal sice odpovědět, ale psychické napětí z nás opadlo a v závěrečných 7 vteřinách jsme měli možnost střelby dvou TH a zvýšit opět náš náskok na +3 body. Zbylých 7 vteřin soupeř nedokázal využít ke srovnání a nám tak umožnil se radovat z druhého vítězství v řadě.
Kromě téměř srdeční zástavy Matýska v roli trenéra (začež se mu jménem celého družstva omlouvám), došlo ke zranění Martina a Vláďi, doufam, že budou do příštího zápasu v pořádku. Pochvalu za výkon v zápase a pevné nervy zaslouží celé družstvo bez vyjímky.