V bruslařské se "bruslí". Klouzavá podlaha není důvod k tomu nevyhrát. Zápas to nebyl špatný, výrazné chyby jsme se nedopustili. Chyběla tak jako už mnohokrát koncovka. Víc bodů, víc košů. Chyby, které vyjmenoval z minulého zápasu Aleš se opakují. Zdá se , že pravidelně špatná je třetí čtvrtina, kterou jsme prohráli vysoko 16:7. Celých pět minut se nepodařilo dát koš a sedum bodů za čtvrtku je opravdu málo. Chybí větší odvaha, individuální průnik na koš. Útočné i obranné doskoky, přesná střelba, když už je. Opravdu rychlý! protiútok. A vyhecovat se!!! Osobně se domnívám, že těchto šest fyzicky slabých hráček by nám nemělo v odvetném zápase dělat starosti a s přehledem bychom je měli (a také to tak uděláme) porazit. "Výtah" za kladné činy v zápase? Nikdo se nesveze! A kdo dostane "padáka"? Také nikdo. Úmyslně neadresně však chci na tomto místě prohlásit, že není a nebude žádná automatická nominace na zápas pro hráčky, které neodevzdají pro družstvo vše. Když ne výkonem, který může být ovlivněn mnoha faktory, tak alespoň snahou. Snažíme se měřit všem spravedlivě a tak to i zůstane. Přesto děkuju já i Aleš hráčkám za přístup k zápasu. Každá ať si vezme k srdci to své.
A nakonec veselá historka z natáčení - není možné nevzpomenout na to, jak se hledá ztracený klíč od šatny. Nejdřív je klíč u někoho v tašce (Jiřina to není, šel první a nesdílí s váma společné chvíle v šatně). [Škoda] Chvíli se zdá být klíč vevnitř zabouchnutý a pak zase volně přístupný všem, na toaletě. Přístupný i pro nervozní vrátnou, která přece už mohla být DÁVNO doma nebýt toho neukázněnného družstva z DoPo. Ještě že tam byla bdělá ostraha objektu, která má sice univerzál, ale ten je strážcům k ničemu, protože vlastně ani neví, do kterých dveří pasuje. "ON je tam nový" a ty dveře s univerzálem stejně nejdou odemknout. A já za těmi zabouchnutými dveřmi měl zimní bundu, ve které jsem přece jen nakonec domů šel.