Do zápasu proti BK Pirelli vjely hráčky SDPQ s chutí. Začátek zápasu vyšel nad očekávání dobře a tak po první čtvrtině vedly. Zjevně zaskočené Pirelli však před polovinou srovnalo krok, zejména hráčka č. 7 na straně soupeřek zrychlila jejich hru a tak jsme v polovině utkání ztrácely dva body. Změněným systémem obrany jsme se pokusily zastavit rozjeté soupeřky, skóre se však nadále navyšovalo a tak jsme se vrátily zpět do zóny. Snaha o srovnání nechyběla žádné hráčce, ale Pirelli se již nedaly zastavit, čtvrtinu vyhrály o dalších sedm bodů. V začátku poslední fáze hry se již projevila i únava a nedokázaly jsme téměř pět minut skórovat. V reakci na to trenér zvolnil, nechtěl již riskovat pro další zápasy zranění. Dostaly příležitost všechny hráčky. Vysoký rozdíl ve skoré jde na vrub právě poslední čtvrtině, která skončila rozdílem 15 bodů.

Přesto po zápasu trenér chválil, byl spokojený s nasazením, s vůlí hráček po vítězství, i když jsme ve druhé polovině již tahaly za kratší konec.

V čem se chybovalo a co se povedlo. Za vzor bych dal první Q, ve které bylo vidět pohyb hráček s balonem  i bez balonu, clonu a seběhnutí po cloně. Dostaly jsme balon do blízkosti koše, průniky a zakončení se dařilo. Naopak důslednou těsnou obranou nás v další části hry soupeřky vytlačily do střední vzdálenosti, ze které už nedokážeme skórovat. Ustal pohyb hráček bez míče, chyběla rychlá a přesná přihrávka, uvolnění proti balonu.

Navíc po loňských otřesech se naše družstvo neustále potýká s kádrovými potížemi, pro všechny zápasy trenér sestavuje tým z malého počtu stále nových a nových nesehraných hráček. Sehranost, společné vědomí jedné o druhé, co která v tu chvíli udělá, hraje obrovskou roli v týmovém výkonu. Chybí nám společné tréninky, chybí nám společné vnímání standardního hřiště, pohybu a činností na něm. Avšak to se dá získat na tréninku, společně strávenou dobou na hřišti. V tomto vidím velké mezery. Chceme-li vyhrávat, a já věřím, že chceme, musíme začít na společném tréninku. Všechny.

Trenér Jiřina