Začátek zápasu v Krči kopíroval scénář z předešlého domácího utkání. V předstihu nás do tělocvičny dorazilo 5, ale Oťasova nová registračka byla stále na cestě…. Pět minut před vypršením 15ti minutového čekajícího limitu Miro dorazil i s registrací a Cartmenem a mohlo se začít hrát.

Vstup do utkání bylo jako déjávu z minulého týdne. Po čtyřech odehraných minutách stav 7:0 a opět měl soupeř eso v podobě téměř stoprocentně úspěšného zakončujícího hráče číslo 6. Ponaučeni jsme se nezalekli, dvěma trojkami a pár povedenými akcemi jsme soupeře dotáhli a 1.Q tak skončila pouze 4 bodovým rozdílem.

V další čtvrtině posíleni o Klouďáka se nám začalo dařit doskakovat pod vlastním košem nepřesné pokusy soupeře a hlavně se uklidnit v útoku. Klidnější útočná fáze, která nám první zápas proti ÚVN chyběla, se dostavila včas a konečné skóre v polovině zápasu 27:28 svědčilo o hratelnosti soupeře a to i přes několik nezakončených „šoupáků“.

Co se zaručeně povedlo, tak to byl vstup do třetí části utkání. Skvělá obrana + bestiálně rychlý Oťas + pod košem nekompromisní Klouďák = 37:43. A soupeř musel dotahovat.

Nepolevili jsme v tlaku ani v poslední čtvrtině. Podařilo se ubránit střelce #6, který dal v této části „pouze“ 5 bodů, a zkušeně si pohlídali závěr utkání a dovedli ho do vítězného konce.

Díky všem!

ve vyrovnaném utkání jsme proti kvalitnímu soupeři nepolevili, organizovaná a klidná útočná fáze hry, osobně se mi moc líbil výkon Oty

Párkův telefon, který neumí zobrazit MMS a málem nás stál kontumaci, další vlažný začátek, obranné doskoky v první polovině utkání