Do dnešního utkání v Sokolově jsme nastoupili s velkými rameny a ačkoliv soupeř nepředvedl nic mimořádného, proti našemu dnešnímu výkonu to bohatě stačilo.

Mezi hlavní nedostatky spadala nízká aktivita a nulová bojovnost. Přestože jsme odproti předchozím zápasům vylepšili doskoky, nedokázali jsme druhé a třetí střelecké šance proměnit. Střelba z venku se nedařila a nájezdy jedna na jednu byly příliš pomalé. Druhou šancí nahnat si pár bodíků byly četné trestné hody, jejichž úspěšnost byla až na výjimky katastrofální.

Při ohlédnutí za staršími zápasy jsou patrné stále stejné chyby:

1. Špatný přechod do ofenzivy. Hráčka s balónem dribluje směrem ke koši, zatímco její spoluhráčky za ní vyklusávají.

2. Pivotová obrátka. Jakmile se dolnopočernické hráčky dostanou do úzkých, zapomínají na základy basketbalu a namísto krytí balónu hazejí míče do rukou soupeře..

3. především křídla mají panický strach z odpovědnosti a namísto podpory rozehrávky se spoléhají na jednu hráčku, kterou i v úzkých nechávají na holičkách.

4. Nedůsledná podkošová aktivita. Doskoky a záda, záda, záda...

Doufám, že už jsme za poslední utkání veškerou odevzdanost vyčerpali a že zase uvidím aktivní kombinační basket plný elánu, pohledných akcí a především chuť a radost ze hry.