První cíl jsme splnili. Ten druhý jsme nenaplnili.
Do utkání s Meterorem jsme vstupovali s mírným optimismem a cílem, že musíme dát alespoň 50 bodů. Ano, střelecká úspěšnost není disciplína, která nás v tomto roce zdobí. Z výsledku utkaní je patrné, že jsme si aspoň jedno přání splnili. To druhé, vyhrát, se nepodařilo.
Ono, už když se člověk podíval, jak k rozcvičení přistoupil soupeř a potom na nás, tak bylo patrné kdo, na koho chce vlítnout a o vítězství zabojovat.
Přes úvodní nepřesnou střelbu nám soupeři doskalovali pod naším košem zleva, zprava a my jim pouze sekundovali. K tomu první naše body až v páté minutě. Později se soupeř mohl opřít o dobrou střelbu z dálky, díky které nám odskočil po první čtvrtině na rozdíl 10ti bodů.
V druhé části už byl náš herní projev výrazně lepší. Soupeřům začal docházet dech a my jsme díky tomu stáhli na rozdíl jednoho bodu.
Začátek třetí čtvrtiny nám znovu utekl, ale jak minuty utíkaly, tak jsme stihli aspoň eliminovat narůstající náskok a snížit na rozdíl tří bodů.
Poslední čtvrtinu jsme začali výtečně a dvěma koši jsme otočili skóre na naší stranu, ale soupeř opět dokázal kontrovat a své vedení si vzal zpět. Potom už jsme jenom tahali za kratší konec, kdy dobrá střelba ze střední vzdálenosti podržela soupeře. My jsme na to nedokázali adekvátně odpovědět.
Myslím, že všichni máme potenciál vystřelit z dálky, ale v důležitých chvilkách zápasu se nám na míč přilepí nervozita. K tomu signály, mé oblíbené téma. Je to jako ve všech sportech. Když se nedaří, tak je potřeba se opřít o standardní situace. Všichni jsme viděli, co se dělo. Frustrace byla taková, že kapitán zahlásil, ať raději žádné signály nehrajeme.
Jsme tým a šli jsme do II. třídy s tím, že to nebude jednoduché. Po letech nás zase chodí dost na tréninky i zápasy. Kádr máme kvalitní a rozmanitý: dlouhý/krátký/široky/hubený/starý/mladý. Musíme se konečně odprostit, že již s námi nehraje legenda počernického basketu, která vždy vyplnila hluchá místa utkání. Když bylo potřeba, tak ve správný čas soupeři nasypal pár krásných košů. Musíme to vzít do svých rukou!!! Využít dva dobré rozehrávače, které máme. Naučit se hrát pod košem se Strnadem doplěným podporou našich věží a ono to určitě půjde.
Po konci utkání spolu hovořili oba rozhodčí a jejich komentář byl takový, že na druhou třídu to byl pěkný zápas!!!
Tímto pozitivem bych to ukočil.
Těším se na další zápas!!!
Zveřejněno 03.11.2023 uživatelem
hugo