Juniorky proti
USK Chemie slabší obrana a krotký útok.
Na začátku to vypadalo na snadné vítězství. Možná i trochu podceněný soupeř však dokázal v druhé polovině utkání prohraný zápas zvrátit na svou stranu a relativně v klidu dovést do vítězného konce
62:67.
Zápas je možné rozdělit na "před a po" přestávce. Během IIIQ jsme ztratili náskok 11 bodů, který jsme si celkem pohodlně a jistě vybudovali v první polovině. Za soupeře zcela jednoznačně kralovala hráčka č.14, které jsme naší málo aktivní obranou dopřáli prostor pro střelbu trojkových hodů. Jen za tuto část dala tři, za celý zápas pak pět úspěšných trojkových pokusů. Pátek bych směle označil za trojkový den, nejen v tomto zápase, kdy nám jich soupeř vstřelil celkem devět. Kontrovala jedině Martina, Monika s jednou trojkou v průběhu zápasu a Andrea pak také s jednou v samém závěru zápasu.
To kdyby to byla střelnice trojkových hodů jako v zápase SDPA vs. Slovan Bohnice B (viz zápas mužů téhož dne), do šaten bychom šli s hlavou vztyčenou.
Do zápasu Juniorky vstoupily s osobní obranou od půlky. Ta však stačila na pouhé držení vyrovnaného stavu, kdy si soupeřky vytvářely jednobodový zisk střelbou z dálky. Proto po tajmu ve 4.minutě IQ přešly na zónu 3/2. Díky tomu už soupeřky do konce zápasu stačily dát jen jednu trojku a jeden dvoubodový koš. Naše Juniorky si tak do druhé čtvrtiny, ve které se mimořádně povedly úvodní minuty, přinesly náskok 4. bodů. A ten dále zvyšovaly až na nádherných 17 bodů v šesté minutě. Po tajmu soupeř do konce čtvrtiny snížil na rozdíl 11 bodů.
I přes vědomí, že je nutné hrát dál, že utkání není i přes náskok vyhrané, nástup do IIIQ absolutně nevyšel. Absence našich bodů do 4.minuty, totální střelecká převaha zejména již zmíněné hráčky č.14, málo těsná obrana a trápení se klíčových hráček znamenalo, že jsme po čtvtině prohrávali o dva body a začínali znovu. Jenže problémy se střelbou a neproduktivním útokem přetrvaly. Ještě v 5.minutě jsme těsně vedli o bod, pak však další a důležitou trojkou (hráčka č.14) soupeřky znovu obrátily vedení a už je nepustily. Pressing, kterým jsme ještě v poslední minutě chtěli odvrátit nešťastnou prohru, vedl jen ke střelbě trestných hodů, ze kterých těžil zase jen soupeř. Navrch přidal trojku a radost mu už nezkazila ani Andrea, která uzavřela skóre zápasu třetím a posledním trojkovým hodem na naší straně.
Za výkon je potřeba pochválit Lenku, která se individuálně snažila strhnout zápas v náš prospěch. Jejích 16 bodů hovoří za vše. Za bodový zisk také Martinu, která se však dle mého názoru mezi Juniorkami trápí a stále hledá své pevné místo. Výrazně chyběla Katka, která je dominantní bojovnicí v obraně a dokáže strhnout ostatní. Pochopitelně také chybí zraněná Lucka. Na výkonu Dáji se podepsala doznívající nemoc, Šárce se bohužel nepovedlo zastřílet trojkové hody, které by byly ráznou odpovědí na hru soupeřek. S přesnou střelbou se tentokrát nepřidala ani Monika, která někdy také umí. Andrea se moc snažila, na vítězství nám to však nestačilo. Ke trojici nejvíce bodujících, Lence, Martině, Andree se přidala ještě Jája s 10 body. Hlavní příčinu prohry však spatřuji v pasivní obraně, až teprve pak ve střelecky méně úspěšném útoku. Co je platné, že jsme dali hezkých 62 bodů, když jsme nedokázali zabránit soupeři, aby nám jich dal 67.
I trenér udělal podle jeho názoru maximum, abysme neztratili vedení a opět zakusili, jak chutná výhra. Snad příště, budeme si to všichni moc přát.
Zveřejněno 10.11.2006 uživatelem
newsa