K poslednímu zápasu jsme nastoupili na naše poměry v hojném počtu, avšak bez klíčových hráček. Trochu jsme doplatili na předehrání tohoto utkání, chyběly studentky Martina a Katka, které se v týdnu věnují školním povinnostem. Vyrazně také chyběla dlouhá, stále zraněná Lucka. Kdyby trenér mohl střídat na dvě pětky, hra by jistě vypadala jinak a vyvíjela by se v náš prospěch. Zápasy se ale nehrají na kdyby.

Utkání začalo dobře, osobní obrana po celém hřišti s rychlým přechodem do útoku umožnila našim hráčkám dosažení velice slušných 18 bodů. I přes rychlé TŘI!" trojky" ze soupeřovy strany bylo skóre vyrovnané a soupeřkám se nepodařilo odskočit víc jak o čtyři body. Bohužel vlastně rozhodnutí zápasu přišlo vzápětí společně se čtvrtou trojkou a šesti body ze hry soupeřek. Do konce I.čtvrtiny jakoby naše hráčky odešly ze hřiště, nedokázaly odpovědět ani ve IIQ a v polovině zápasu jsme prohrávaly o neuvěřitelných 26 bodů. A deficit dále narůstal.

Zpět do hry se Juniorky vrátily ve velkém stylu až v sedmé minutě třetí čtvrtiny, kdy to bylo spíš už na "ručník do ringu". Nedařila se střelba, přicházeli jsme o laciné balony, hráčky byly fyzicky i psychicky vyčerpané. Přesto při nepříznivém skóre minus 34 bodů zápas nevzdaly a vybičovaly se k úžasnému výkonu. Famózní úspěch zaznamenal "náš čuník", soupeř doslova zpanikařil a dovolil nám za pouhé dvě minuty šnůru 11! bodů. Obě závěrečné čtvrtiny jsme vyhráli. Díky vysokému náskoku z první půle bylo však v podstatě rozhodnuto ve prospěch VŠSK MFF. Přesto, nebo právě proto, bych chtěl jednoznačně pochválit všechny hráčky našeho týmu za předvedenou bojovnost, sebezapření a týmovou práci na hřišti. Podle bodového zisku hráček (viz statistika zápasu) je možné udělat si představu o jednotlivých výkonech. Tu představu si udělejte sami, úmyslně nikoho nevyzdvihuji, abych někoho nepoškodil. Mně osobně se velmi líbil výkon celého družstva v druhé polovině zápasu.

Také jsem prohlásil ve "slovu trenéra", že jsem smutný či zklamaný z prohraného zápasu. No ano, jsem! Chci však tady také zmírnit svá kritická slova, zklamání bylo vyváženo velkou radostí z toho, že jste mi ukázaly parádního "čuníka", že jste mi ukázaly, že dokážete i v prohraném zápase bojovat až do konce. Že jste mi ukázaly svá bojovná srdce. Vzpomněl jsem si přitom na první zápas sezóny v I.třídě.

Najdu si tu i místo na krátké hodnocení uplynulé sezóny, i když to pravé "hodnocení" jste si naplánovaly na víkend na horách. Dnes je jisté, že sestoupíme. Jak se povede příští sezóna záleží na mnoha okolnostech. Tu uplynulou berme jako na zkušenou, myslím, že její hlavní přínos je skutečně v získaných zkušenostech, v seznámení se s prostředím vyšší souteže a v poznání, že když chceme, dokážeme. Přijměte moje poděkování Vám všem, hráčkám, Vašim rodičům a dnes už i Vašim partnerům, děkuji také mým spolupracovníkům, Alešovi a Vláďovi, ale i spolupracovnicím a spolupracovníkům oddílu basketbalu. Děkuju za uplynulou sezónu všem, kteří fandí sportu.