V posledním mistrovském zápase se naše
Lachlamy vydaly na půdu
Junioru a přestože zakončily sezónou těsnou porážkou
68:73, nepředvedly vůbec špatný výkon ...
Do zápasu jsme nastoupili téměř v kompletní sestavě a vědomi si toho, že případný úspěch v tomto zápase nás posune k celkovému 5.místu tabulky, jsme od počátečního rozskoku hrali naplno a se vší chutí.
V prvních dvou čtvrtinách se nám dařila střelba z dlouhé i střední vzdálenosti. Bohužel soupeřky oplácely stejnou mincí, zejména hráčka č.9 (Baláková) opět měla svůj den a my jsme k ní na kluzkém hřišti nedokázali včas přistupovat. V poločase jsme prohrávali rozdílem jediného bodu a zápas byl tedy stále otevřený.
Třetí čtvrtina nepřinesla jiný obrázek hry, stále ne a ne utrhnout výraznější vedení a se soupeřkama jsme se ve skore přetlačovali o každý bod a tak před závěrečnou čtvrtinou byl stav stále vyrovnaný 56:56.
V závěrečné čtvrtině se nám již tolik nedařilo střelecky, resp. nevytvořili jsme si tak dobré střelecké příležitosti a pokud už byly, prováhali jsme je. Prakticky jsme skórovali v této čtvrtině ze hry pouze 2x, ostatní body jsme dali z trestných hodů po faulech soupeřek. Za střelbu TH musím pochválit celé družstvo, 25/15 (60%) není vůbec špatné, umíme i hůř :-). Soupeřkám v závěru pomohlo trochu štěstí, možná i některé sporné výroky rozhodčích a vytvořily si 5 bodový náskok, který v podstatě udržely až do konce. I přesto, že jsme v závěru zkusili změnit obranu na presingovou osobní, nepodařilo se nám zmíněný 5 bodový náskok vymazat.
Pokud bych měl hodnotit jednotlivkyně v tomto zápase, tak v průběhu celého zápasu (nevyjímaje poslední minutu) se mi líbila Bára, hlavně pro její dokonalé čtení hry. Andrea měla pomalejší úvod (série kroků, zaviněná částečně pozdějším příchodem, částečně palubovkou a částečně hlavou :-)), ale její rychlost a tah směrem ke koši soupeřkám dělal značné problémy. Péťa se hned v úvodu blýskla 2 trojkama a společně s Ráďou tvoří nepostradalnou součást teamu. Pod košem jako dračice se bila s přesilou Ditka a stále častěji mě ohromuje Monika svou přesností střelby, pokud k ní soupeřky nepřistoupí, je to vždy koš. Škoda jen, že se ke střelbě neodváží častěji.
Věřte mi, že čeho si nejvíc cením na Vašem výkonu v zápasech, je maximální nasazení, chuť a radost ze hry. A opět jste mi dokázaly, že tyto vlastnosti má každá z Vás. Nemusíte dát každou střelu, můžete se dopustit technických či taktických chyb, ale pokud stále budete přistupovat k zápasům takovýmto způsobem, budete v našich očích vítězky Vy.
Zveřejněno 29.03.2007 uživatelem
musila