V pátek proti vedoucímu družstvu tabulky podlehly naše Juniorky ve vyrovnaném zápasu 45:52.

Hned v úvodu utkání daly hráčky na slova trenéra, nezalekly se a do soupeřek SK Victoria Žižkov se s chutí zakously. I při systému zónové obrany 3/2 narušovaly hned zpočátku individuálními akcemi rozehrávku soupeřek na jejich polovině a ve 3.minutě I.Q vedly v poměru 6:4. Při prvním oddechovém času tak ordinoval trenér kolektivní narušení rozehrávky zónovým presem. Celkově hráčky předváděly velmi dobrou obranu, aktivní narušení rozehrávky po celém hřišti a následné získávání míčů. Co se však bohužel nedařilo bylo zakončování a proměňování získaných balónů v bodový zisk. Naše hráčky již do konce čtvtiny, tedy celých šest minut, nedaly žádný koš. Díky naší výborné obraně však byla situace na druhé straně jen o maličko lepší, soupeřkám se podařilo dát jen dva body z pole a dva body z trestného střílení. A tak první čtvrtina skončila v poměru 6:8.

Druhá čtvrtina byla na naší straně nejvydařenější z celého zápasu, hráčky hlavně v jejím závěru vystupňovaly usílí a v poločase vedly o šest bodů (25:19). Od 6.minuty daly soupeřky jediný bod z trestného střílení, naopak nám se podařilo vstřelit 11 bodů včetně konečně první trojky, kterou dala Katka. Útočně se v této čtvrtině prosadila Dája, která svých celkových 8 bodů zápasu dala téměř v kuse právě v této části hry. Lucku její perfektní obrana stála mnoho sil, navíc byla nesmírně těsně a nepříjemně hlídána hráčkou č.13 a tak její obvyklý bodový zisk zůstal tentokrát před branami vítězství.

Nástup do hry po poločase byl ještě zcela v naší režii, respektive v režii zástupce Dáji, která na chvíli při nepřítomnosti trenéra převzala z lavičky vedení týmu. Ve třetí minutě však bohužel nastal zvrat ve vývoji utkání a jak se ukázalo, byl již rozhodující. Juniorkám došly síly, k tomu stále nejistá střelba. Výborná obrana se zpomalila a dovolila zejména hráčkám č.10 a č.6 konečně se uchytit přii střelbě z dálky. Zónový press po celém hřišti doznal trhlin a tak byl posléze odvolán. Zatímco soupeřky dosáhly šnůry 16 bodů, my už jsme ve zbývajících 8 minutch daly jen jeden koš a Lenčinu záverečnou trojku čtvrtiny, kterou se snažila odpovědět na bodový nápor Victorek. Náš velmi slibný náskok 12 bodů Victorky do 6 minuty zlikvidovaly a když hráčka č.6 dala po sobě dvě trojky, doslova ožily.

Prestože jsme do poslední čtvrtiny nastupovali se ztrátou pohých tří bodů a o výsledku nebylo rozhodnuto, síly již nestačily na naši výhru. Hráčky SK Victoria Žižkov hrály na jistotu, přidaly ještě jednu trojku a zejména ve druhé polovině čtvrtiny, kdy odskočily na 10 bodů, hru zpomalily, aby udržely náskok až do konce.

Naše hráčky se ještě pokusily po tajmu v sedmé minutě dát do utkání poslední zbytky sil, ale už to opravdu nešlo. Zde se projevila zkušenost Martiny, která exelovala právě na začátku a na konci utkání. Těsná osobní obrana v poslední minutě utkání už nemohla v tak krátkém časovém úseku mnoho změnit, ale hráčky měly možnost si opět vyzkoušet dohrání utkání s nátlakem na soupeře. Tyto zkušenosti a taktika se jim mohou hodit v jiných vypjatých utkáních. Škoda všech neproměněných střel, škoda neproměněných trestných hodů ze závěru utkání, které samy o sobě by přinesly šest bodů.

Na závěr bych chtěl znovu zopakovat, že z takovýchto byť prohraných utkání jsem sice smutný, že nám uteklo vítězství o ten kousek sportovního štěstí, paradoxně však mi s nimi uděláte radost, protože jsou to zápasy hrané srdcem.
Děkuju, Jiřina.
Děkuju také Vláďovi a Monice za nezbytnou pořadatelskou pomoc.