S klidem jsme vstoupili do zápasu, který se vlastně od začátku vyznačoval velkou dávkou nervozity. A k tomu ti rozhodčí! Hlavně trenérovi "nervózních buněk" ubylo takových nejméně... no asi jako za jeden nervozní zápas!
Hlavním rysem tohoto zápasu byl nevýrazný bodový zisk. V polovině 20 bodů, na konci utkání "48!". Nízké skóre svědčí v našem případě opět ani ne tak o výborné obraně soupeře, jako o střelecké neplodnosti ze střední a velké vzdálenosti. Naše pojetí hry nutí hráčky ke střeleckým pokusům, kdy neúspěšné střely končí v rukou soupeře, který přechází do protiútoku.
Naštěstí pro nás, hráčky BK Drapa nebyly o víc úspěšnější. Kromě poslední čtvrtiny jsme v průběhu utkání všechny vyhráli a udržovali si po celou dobu mírný náskok. Ve spojení s velmi problematickým výkonem obou rozhodčích byly právě tyto věčné obavy o výsledek utkání
zdrojem nervozity a úzkosti. Rozhodčí v některých případech radši (ne)rozhodovali v ničí prospěch a chyby stolku hromadili a nechali bez povšimnutí plynout. Dvakrát tak poškodili naše družstvo při (ne)akceptaci pravidla střídavého držení míče. A na oprávněné výtky trenér málem
doplatil technickou chybou. Zpátky však k zápasu.
K zápasu jsme nastoupili sice v plné sestavě, ale oslabené o dvě dlouhé, které byly po nemoci, a tak, jak se u nás s oblibou říká, hrát "jen pomalu a nízko". Hlavně u Lucky se to projevilo na bodovém zisku, který pochopitelně v konečném součtu chybí. Na rozehrávce se velmi nedařilo Lence, jejími zvyklostmi rozhodně není 5 bodů za zápas.
Ač ve výrazné výškové převaze, nedokázali jsme z ní těžit. Pozice rozehrávky a dlouhých se opět nežádoucím způsobem otočily, hra u koše byla vytlačena za pomezí trojkových hodů. Jak už jsem předeslal, střelba ze střední vzdálenosti byla silně vzdálená úspěšnosti a z bezprostřední blízkosti koše se dlouhodobě nedokážeme prosadit. Přechod do rychlého protiútoku se nezdařil snad ani jednou.
Počáteční zónu trenér v průběhu druhé a třetí čtvrtiny změnil i přes fyzické indispozice hráček na osobní obranu po celém hřišti, se kterou hráčky přece jen lépe vzdorovaly individuálním akcím BK Drapa. Tvorba hry leží na Dáje, té se však psychicky, střelecky a ostatně ani fyzicky nedařilo. Ke všemu dohrála zápas se zraněním, prst pravé ruky jistě chybí u přesné mušky. Oproti tomu poslední dobou se daří Makče, u které je vidět velká snaha. Jana překvapila hezkými čtyřmi koši. Martinu sice stále nenacházím na postu, kde bych jí rád viděl, její vlastní post jí však zřejmě sedí víc, protože ať si říkám co chci, dala i v tomto zápase téměř polovinu bodů a posunula celý její tým ke konečnému vítězství.
Shrnutí je jednoznačné, tento zápas nás všechny potrápil a vyčerpal. Na druhou stranu, skončil vítězně a to je to, oč tu běží. Po zklidnění se můžeme připravovat na další.
Zveřejněno 09.03.2008 uživatelem
newsa