V pověstný pátek třináctého jsme v Dolních Počernicích hostili družstvo Kladna, na které jsme kvůli drtivé porážce z venkovního zápasu neměli nejlepší vzpomínky.

Věděli jsme, že můžeme čekat urostlého a houževnatého soupeře, který nám nenechá jediný balón zadarmo. Tato prognóza se projevila na ostýchavém stylu naší hry, ze kterého byl cítit zbytečný respekt vůči hostujícímu družstvu.

První čtvrtinu z naší strany provázela nedůslednost v obraně a předem vzdané souboje o balón. Kvůli strachu, kterým byly holky paralyzovány, jsme se nedokázali výrazněji prosadit ani v útoku a dovolili jsme tak soupeři vytvořit si vysoký náskok. (Q1 7:25)

Druhá čtvrtina pro nás byla přívětivější jak v útočné fázi, tak v nižším počtu obdržených bodů. K vidění bylo pár hezkých nájezdů a zbytečný ostych pomalu začal opadat. (Q2 17:42)

Druhá polovina hry nabyla podstatně jiného rázu. K vidění byly bojovné souboje o balón, zlepšil se i útočný doskok a na holkách bylo konečně vidět, že mají chuť hrát. (Q3 28:58)

Původně odevzdané utkání se proměnilo v pohledný zápas, který holkám snad ukázal, že pokud se chce hrát, tak to opravdu jde. Jen je škoda, že se nám ne vždy chce od první vteřiny.. (Q4 44:81)

Posledním strašákem, který nás provází již více utkání, je náš obranný doskok, kde holky místo dravých lvic chránících ze všech sil vlastní území připomínají spíše spící princezny čekající na hvizd rozhodčího jako na vysvobození.. Kvůli nedůsledným zádům dáváme soupeřům příliš mnoho šancí na opravu nezdařilých střel a sami si tak necháváme přispat zbytečně vysoké číslo obdržených košů.

Díky všem za výkony v druhé polovině utkání a doufám, že se stejným nasazením a elánem budeme hrát v neděli od začátku do konce