Do zápasu s druhým týmem tabulky jsme nevstoupili špatně. Základem byla velice dobrá zónová obrana, proti které se soupeř špatně prosazoval (několikrát se nám podařilo ubránit 24 vteřin) a zakončoval nepřesnou střelbou. Bohužel my jsme v útoku nedokázali tohoto využít k vybudování náskoku, protože jsme zbytečně ztráceli míče a zakončovali z nepřipravených pozic, proto jsme po první čtvrtině vedli jen o 4 body. Ve druhé čtvrtině se nám příliš nedařilo v útoku (dali jsme jen 10 bodů), ale i když se soupeř ve druhé čtvrtně rozstřílel ze trojkové vzdálenosti, podařilo se nám skóre udržet na plichtě.
Ve třetí čtvrtině jsme ještě drželi se soupeřem krok, ale ten už začal pomalu budovat mírný náskok, zejména díky střelbě ze střední a trojkové vzdálenosti. V poslední čtvrtině se nám opět přestalo dařit v útočné fázi a tak si soupeř již v klidu pohlídal více než desetibodový náskok.
Největší zásluhu na naší porážce měl kapitán hostí Romanovský (č.13), kterého jsem za zápas neviděl ani jednou minout. Nepodařilo se nám ho udržet na uzdě a tak nám nasázel 27 bodů. Od druhé čtvrtiny se nám také nedařilo bránit soupeřovu střelbu z trojkové vzdálenosti, i když jsme to zkoušeli zónou 3-2 nebo osobkou. Když dostaneme osm trojek, tak se špatně vyhrává. V útoku jsme místy byli zbrklí, zakončovali jsem velmi brzo z nepřipravených pozic nebo dělali zbytečné ztráty. Občas jsme předváděli bezzubý výkon, vůbec jsme se nehýbali a čekali, co spoluhráči vymyslí. Je třeba být v útoku aktivnější, vytvářet si místo, volné pozice pro střelbu a vnik, bez toho to prostě nejde.
Ale abych nebyl jenom kritický. Velkou pochvalu si za svůj výkon zaslouží Štěpán, který odváděl černou práci, dřel jak v útoku, tak hlavně v obraně, tlačil se na doskok a získal hodně míčů. Bodově nás pak podrželi v poslední době velmi dobře hrající Outloň a unavený pendl Párek.

Celkový výkon nebyl úplně špatný a tak se těším na poslední zápas sezony na Vinohradech!