Jak už jsem říkal, byl to takový vyhraný upachtěný zápas. Chyby zejména v přesnosti přihrávek a přesnosti střelby vyústily v nízký bodový zisk a konečné skóre nedosahující ani „půl-kila“.

Z pozitivního dění na hřišti je potřeba vyzdvihnout poměrně dobrou obranu, která nedovolila mohutným podkošovým a malým, z dálky dobře střílejícím, hráčkám Vyšehradu skórovat, takže s body na tom byly ještě o mnoho hůř.

Osobní obrana na polovině, posléze na celém hřišti. Ze strany kouče opět nuceny do rychlého basketbalu, s krátkými „přesnými“ přihrávkami, okamžitým přechodem do protiútoku. Až na opravdu pár hezkých vyjímek, se to stále nedaří. Když už jste založily rychlý protiútok, moje radost byla paralyzována nechytatelnou přihrávkou v místa, kde zaručeně nebyla nabíhající hráčka! Co to do Vás včera vjelo??! Přičítám to přílišné snaze. Znám to, tolik chci, až dosáhnu pravý opak.

Ale abych nebyl zase příliš negativní. Chyběla druhá dlouhá a tak se tlak částečně přenesl na Ditu, které se, myslím, tento zápas povedl. Lucka na tom byla s podařeným zápasem hůř, jenže jako i jindy, je kapitánka, tahoun, a svým nasazením, obranou i nezanedbatelným bodovým ziskem si tu „čtyřku“ zaslouží. I když jí ty ručičky taky šly pěkně šejdrem.

Pak vidím urputnou obranu. Dvojčata i Burák. A až se Burák narovná a nebude tam strkat ty ruce a ramena pro fauly – VÝBORNĚ. Katka. Ta jede po malých dávkách až nadoraz. Fyzička! Už dopředu dokáži odhadnout kdy uslyším – Katka se hlásí!

Dája – v rekonvalescenci, zasloužila by si „pětku“, už jenom za to, že se převlékne, jenže v dresu jste všechny a tolik hvězdiček nemáme. Vidím na ní, jak je na sebe naštvaná a tak jí nemohu dát moc hvězdiček, i když bych strašně rád. Dáje se daří, i když se jí nedaří, zhodnotit kriticky momentální výkon. Ale to neznamená, že to jindy není mnohem lepší. Nesmí hodit flintu do žita. Ač nedala bod, potřebujete jí na hřišti. Je vaše jistota a zkušenost.

Šárka, hledá se; a já doufám, že se najde. Se střelbou i s basketbalovou myšlenkou. Stále to není, co bývalo, ale některé akce jsou pohledné.

Jana nastřílela, překvapuje mne ta slabá fyzička. A fascinují mne ODPOVĚDI!!  Vždy, na všechno a za všech okolností! To Andrea nemluví, jen by se potřebovala zbavit zlozvyku „utočící šroubovice“. Postavit se rovně, zamířit a když je tam místo, volno, vstřelit balon do koše.

Body za výhru se počítají, ale na druhou stranu, ten zápas - nic moc. A to neříkám proto, abych Vás ponížil, srazil na dno. To říkám proto, abyste kriticky zhodnotily výkon a možnosti (s posledním družstvem souteže) a příště to bylo ještě výraznější a lepší.

A na závěr oblíbený osobní příklad; jak říkal můj profesor: Je potřeba vytyčit si vysoké cíle!

Trenér Jiřina