Zimní radovánky mužů Sodopa

Na víkend vyrazili muži do hor. A co se tam dělo?

O tom, že víkend bude pro muže velmi fyzicky i psychicky náročný se vědělo už dopředu. Přípravy tomu odpovídali. Své vyprávění mohu začít u hledání bobů, na kterých bychom si my muži mohli užít nějaký ten kopeček. Celé hledání po Praze mne vedlo k závěru že boby v Praze v únoru neseženete. Avšak na posledním místě se poštěstilo a naše posádka, Roman, Jiří a Miro jsme mohli vyrazit za ostatními. První posádka vyrazila o několik hodin dříve, aby si ještě užila večerní lyžovačku a mohla připravit vše co k akci patří. Zejména máme na mysli posilovací mok, který zatíží zejména břišní svalstvo a mozkové buňky. My jsme po cestě hledali zlomový bod, od kterého se už bude držet sníh. Tento zlom nastal ve vesnici zkomolenou na Kecbere (díky poslednímu nevydařenému zápasu áčka na Aritmě), od které se vážně začal sníh držet. Natěšené boby v kufru a natěšení muži v autě se chvěli na chvíli kdy si poprvé sjedou kopec. Celou radostí Roman polil Jiříkovo auto zlatavým mokem a Miro štěstím bez sebe viděl u cesty slona. Za jakých okolností byl slon na horách vidět již nikdo nevysvětlí

Okolo 21h. jsme dorazili do Úpy, kde se již dolů drápala skupinka dravých horolezců, která přispěchala zejména pro své věci. Vláďa vyzbrojen několika desítkami kil působil jako obrněný vůz a Roman se svými punkový boty spíše jako mistr přesdržka. Po několika legendárních pádech přímo na držku se trio Jiří,Roman a Vláďa rozhodli zakládat checkpointy. Díky všem okolnostem se jejich cesta protáhla na prozatím rekordních 45minut..

Po doražení do chatky byli terčem několika laciných vtípků, jak jinak než vypuštěných z úst předsedy Petruny. Poté se začalo hodovat a pít lahodný mok. Celé sešlosti jednoznačně dominoval Hugo, který zvádal jeden kousek za druhým a vévodil tak všem statistikám. Ve statistice podvodů a lhaní byl učiněný mistr a tak s pomocí Jiříka znechutil Romanovi alkohol (tomuto činu upřímně tleskám a děkuji za něj, v mnohém mi pomohlo). Desátý kriegel si chlapíci Miro a Jiřík dali na ex, aby Hugo převedl svou parádní show s deseti zelenými panáčky. Ano vážení, jednou to tu již bylo, tentokráte však s jinčím hercem. To, že opakovaný vtip není vtipem se ukázalo ihned vzápětí. Deset panďuláčků vplulo do přístavu za úžasných 27s a legendární Krkonošská desítka byla pokořena. Hugo, Roman a Jiřík ještě nějakou chvilku hráli macháčka, kde podvody prvního a třetího jmenovaného nebraly konců. Po několika lehkých hádkách poctivého hráče s nepoctivci se i oni zbylí uložili ke spánku. Někdo trefil postel a někdo dokonce se uměl i přikrýt, takové štěstí však náš hrdina večera Hugo neměl. Být slavný je řehole..

Ráno se mezi prvními probouzeli zejména ti, co nejdříve usínali či jsou navyklý chodit do práce, což jednoznačně určilo, že vysokoškoláci spinkali nejdéle. Lyžaři vyrazili obrousit své hrany na sjezdovku, bohužel se však dospělý lidé neuměli domluvit tak, aby i Outloň který přijel mohl lyžovat s nimi na stejné sjzedovce. A tak bratři sokolové brousili kopec vlastně ze všech stran. Druhá skupina odhodlaných běžkarů již pomaličku začala mazat své lyže, když v tom se po svahu spustili první bobisti. Metráček Roman se spustil z kopce a nabral úžasnou kinetickou energii a rychlost, famózním pádem nakonec nalákal dalšího bobistu k činu. Miro se rozjel pod dráze a podstatně vylepšil dosavadní rekord v délce jízdy. Tento fakt už přilákal i lyžaře, kteří se rozhodli pro bobovou dráhu namísto lyží. Ona sranda často vítězí. Největším elegánem na bobové dráze byl Pavel, který evidentně zná místní poměry nadstandartně a sníh je jeho druhou láskou. Při nejpovedenějším pokusu dosavadního poledne dojel až za další chatu, čímž určil cíl dalším jezdcům. 350 metrů dlouhá dráha byla opravdu mým největším bobovým zážitkem v životě. Jiřík dokonce jednou vjel až do kuchyně sousední chatky pod kopcem . Po několika koulovačkách a úplném vyčerpání několika jezdců se skupinka odebrala ke spánku, v lepším případě k hraní si s čertovými obrázky. Velmi populární byli na tomto výjezdu americké žolíky.

Blížil se vrchol dne, Marcelova kuřecí křídla byly jsou a budou kulinářským požitkem pro všechny bratry. Pozornost mužů si vysloužila i probíhající soutěž krásy Česká miss 2009. Proběhly i lehké sázky na vítězku a vítěz bral bank. O bank se rozdělili Petruna,Lubor,Vláďa a Outlon tudíž pouze dvojnásobili svůj vklad. Osobně se poté jmenovali na experty na ženy a to ctěná poroto už jsou velká slova . Vrcholem večera byla hra Městečko Palermo. Tato hra je evidentně šitá na míru našim mužům. Oblbovat, ukecávat, vytvářet si spojence, to šlo velice mnohým z nás. Mistrovské kousky předvedl dle mínění obecenstva Roman. Trnem oku všech byl kdo jiný než předseda Petruna, jehož život visel každé kolo na vlásku. Skvěle však zahrál katányho. Vždy čestný Pavel i ve hře hrál vždy čestného občana. Vláďa měl kouzelnou schopnost určité empatie. A Miro jednou pomohl sobě k vítězství díky tomu, že celou hru prospal - óó jak geniální Velice dobrým hráčem byl i Outloň, Hugo a na celou věc přicházející Lubor. Poté se pole začalo vyklízet a pouze vysokoškoláci zůstali ještě o chvilku déle. Vláda měl na závěr zajímavou příhodu s Jiříkem, kterou však nelze přímo zveřejnit.

Celý výjezd byl ukončen posledním pěti metrovým sjezdem na bobech a odložením rozbitých bobů k odpadu u silnice.

Velká Úpo opět děkujeme za zážitky...